Polský podíl na evropské kultuře
Celá staletí, zvláště v době obrozenecké a osvícenecké, Polsko hojně využívalo děl kultury a umění západní Evropy. Politické a hospodářské svazky způsobily, že se na polském území poměrně rychle objevovaly nové směry ve stavitelství, malířství, literatuře, hudbě, dekoračním umění. Nemalou roli zde sehráli mladí lidé, kteří studovali na italských, německých a francouzských univerzitách a po návratu domů propagovali nejznamenitější kulturní díla. Mnoho zahraničních umělců věhlasných jmen pracovalo na polském královském dvoře, v rezidencích magnátů nebo v tehdy rozkvétajících městech. Z jejich rukou, štětců a dlát se zrodily nejznámější renesanční, barokní a klasicistické stavby, krásné zámky, paláce, zahrady, kostely, měšťanské domy, velká malířská díla A sochy, dnes zdobící četná muzea.
V době největšího rozkvětu, kdy bylo Polsko mnohonárodnostní zemí, se zde křižovaly kulturní vlivy západu a východu. Vznikla tak originální díla, skvěle spojující tyto tak vzdálené a rozdílné tradice. Část z nich se stala stálou součástí evropského kulturního dědictví.
Koncem 18. století a celé 19.století, kdy Polsko ztratilo samostatnost, mnoho umělců a tvůrců natrvalo emigrovalo do zemí západní Evropy, kam přeneslo staleté tradice polské kultury a umění.
Nejslavnějším z nich byl Fryderyk Chopin, velký polský skladatel, známý na celém světě. Narodil se v roce 1810 v Zelazowé Woli. Zde byl jeho otec, původem Francouz, učitelem a vychovatelem dětí majitele statku. Budoucí skladatel ady prožil pouze dětství, ale toto období podstatně ovlivnilo jeho uměleckou osobnost. Mazovská nostalgická krajina a bohatý folklor okolí Lowicze našly v budoucnosti hluboký odraz v jeho hudbě.
Zelazowa Wola leží ve vzdálenosti asi 50 km od Varšavy. V romantickém venkovském stavení je dnes muzeum, věnované památce skladatele. Vždy v neděli se zde pořádají koncerty klavírní hudby. V nedalekém Brochowě je kostel, kde byl Fryderyk Chopin pokřtěn (zachoval se matriční doklad).
Než budoucí skladatel ve svých dvaceti letech natrvalo odešel z Polska, nejdéle pobýval ve Varšavě, kde se vzdělával a často koncertoval. Turisté velmi rádi navštěvují místa, připomínající Chopinův život a tvorbu. Ve varšavském Zámku Ostrogských sídlí Společnost Fryderyka Chopina a je zde i muzeum. V kostele svatého Kříže je náhrobní deska a spočívá urna se skladatelovým srdcem (jeho hrob najdeme na pařížském hřbitově Pere-Lachaise).
V parku Lazienki stojí působivý secesní pomník skladatele; zde se koná každou neděli koncert jeho hudby. Každých pět let probíhá ve Varšavě Mezinárodní soutěž interpretace hudby Fryderyka Chopina.
V emigraci tvořili také největší polští básníci Adam Mickiewicz a Juliusz Slowacki. Koncem 19.století se v Polsku objevily literární talenty Boleslawa Pruse, Henryka Sienkiewicze á Jozefa Ignacyho Kraszewského. Henryk Sienkiewicz se stal prvním polským spisovatelem, který dostal Nobelovu cenu (v roce 1905). Byl autorem velkých historických děl, v tom románu „Quo vadis", přeloženého do mnoha cizích jazyků a známého na celém světě. V roce 1924 dostal Nobelovu cenu také Wladyslaw Reymont, autor mnoha románů a reportáží, v tom tak významných děl, jakými je „Země zaslíbená" a velká epopej „Sedláci". Koncem posledního století dostali toto prestižní vyznamenání další dva polští tvůrci. Literární Nobelovou cenou byl poctěn básník a spisovatel Czeslaw Milosz (1980) a básnířka Wislawa Szymborska (1996).
W. Szymborska Rovněž současná polská kultura má svoje vynikající světoznámé tvůrce. Patří k nim především skladatelé Krzysztof Penderecki, Witold Lutoslawski a režisér Andrzej Wajda.
Evropská kultura je ohromným bohatstvím, na němž se podílejí všechny národy. Vznikala celá staletí a její hodnota je neocenitelná, zejména za současné globalizace a šíření masové kultury.