Křest Polska
V raném středověku bylo polské území osídleno slovanskými kmeny. V 9.století se tyto kmeny po dlouhotrvajících procesech spojily ve větší kmenové celky, které se v dalším století staly základem polského státu. Významnými středisky vznikajícího státu byla území dnešního Velkopolska s městem Hnězdnem, kde vládla knížata z dynastie Piastovců. Prvním historickým vládcem se stal kníže Měšek I.
V roce 966 Měšek I. přijal křest. Tato událost měla pro rodící se stát veliký význam, upevnila jeho suverenitu a vnitřní spojitost a začlenila Polsko do křesťanské Evropy.
Hlavním městem Měškova státu bylo Hnězdno, dnes trochu ve stínu velké Poznaně. Před tisíci lety tady byla knížecí tvrz, postaven kostel, v němž byly pochovány ostatky svatého Vojtěcha, polského patrona, zavražděného během misijní cesty do Pruska. Tady se v roce 1000 konal hnězdnenský sjezd - setkání německého císaře Oty III. s Boleslavem Chrabrým, který byl později korunován na prvního polského krále. Hnězdno bylo v jubilejním roce 2000 svědkem dalšího hnězdnenského sjezdu - setkali se zde prezidenti evropských zemí, aby potvrdili velkou myšlenku sjednocení.